Počasí

Výzva: Jakékoli informace o propadech, paměti o hornické minulosti obce, zaniklých propadech v polích a historické fotografie posílejte na můj mail. Pomůže nám to v naší činnosti. Děkujeme...

Vznik a historie obce

     Poniklá byla založena jako kolonizační ves pravděpodobně již někdy ve 13. století, je velice pravděpodobné, že tehdy už v souvislosti s hornictvím.Největší rozkvět těžby v hornické obci byl v 17. a 18. století. Těžila se hlavně železná ruda a menším dílem grafit. V 2. pol. 19. století je ložisko vyčerpáno a místní horníci přešli na hlubinnou těžbu křemičitého písku, která okolo roku 1910 upadá a je zapomenuta.

      Byla by  zapomenuta dodnes, kdyby místní jeskyňáři neobjevili zajímavou spleť místních pískoven, dolů, a dokonce i krasových jeskyní.Krasové dutiny byly  poprvé objeveny v letech 1897-1900 při lámání dolomitického vápence, který svou mocností dosahuje až 60m.Ponikelské podzemí je velmi rozsáhlé, důlní chodby dolů a pískoven celkově dosahují několika kilometrů, krasový systém Ponikelských jeskyní,který je objeven pouze z části, dosahuje  cca 0.5km.Název obce vznikl od slova ponikat. Za nižších stavů hladiny Ponikelského a Dolského potoka  tyto říčky ponikají do ¨ponorů¨a ztrácejí se v systému Ponikelských jeskyní.

Historickou éru hornictví připomíná rumpál ve znaku obce.

Kras

     V letech 1897-1900 byla při těžbě vápence v Tomíčkově lomu objevena puklina. První světová válka však odvrátila od jeskyně pozornost. Teprve v letech 1935-1936 byly prováděny první průzkumné práce nadšenci pod vedením pana Tomíčka. Ale větší úspěch byl až o 10 let později,  kdy zde ponikelský starosta Knappe nechal hloubit protiletecký kryt a skupina dělníků pronikla do větší prostory tehdy ještě s bohatou výzdobou. Než se však vytvořily podmínky k odbornému průzkumu,  nezvaní návštěvníci výzdobu zcela zničili.

     Systematicky odborně vedený průzkum začal rokem 1967 místní speleologickou skupinou pod vedením pana J. Brauna a za spolupráce se správou jeskyní Bozkov. 6. prosince následujícího roku byla objevena Mikulášská jeskyně s nádhernou krápníkovou výzdobou. S příchodem nového roku neměli méně štěstí a objevili Netopýří jeskyni. Posledním velkým objevem bylo proniknutí do zatím největších dómů s podzemním jezerem v únoru 1972. Jako první sem sestoupil  pan Zdeněk Rón. Celková délka se blíží necelému 0,5km chodeb.

      MAPA

Pískovny

     Ponikelské  „pískovny“  jsou důlní díla, ve kterých se těžil křemičitý písek na začátku minulého století. Horníci přešli na jeho těžbu po vyčerpání zásob železné rudy. Písek byl používán jako prostředek na mytí nádobí a  až do nástupu chemických čistících prostředků se stal výhodným obchodním artiklem a v nemalém množství byl distribuován až na Ostravsko pod názvem FREPON

 – ( František ŘEhořek  PONiklá ).

Písku se dodávalo i aroma, aby měl příjemnou vůni. Prodávalo se 5 l za 1kč . V malém měřítku, kde vychází ložisko na povrch byl těžen i povrchově. Příchodem 1. světové války těžba upadá.

     Zmapované pískovny jsou 3, další jsme zatím neobjevili.

                    Vítkova – rozsáhlý  3. patrový systém chodeb

                    Urbanova – jako jediná má gotický strop

                    Plůchova – zajímavá svými nápisy, které jsou z doby těžby

     Pískovny jsou situovány cca 80m nad hladinou Jizery a při průzkumu jsme našli její říční terasu.

Lokalita je zajímavá vzhledem k způsobu těžby. Přestože  již bylo možno použít těžké techniky,  horníci používali ručních kopáčů, aby si uchránili svá políčka. Dodnes jsou na štolách jejich záseky a výklenky  na kahany.

Fotografie – Urbanova a Plůchova p. :

     Oblast lokalit patří k fylitové (subsudetské) sérii krkonošského krystalinika, která je v místě tvořena souvrstvím chloritickosericitických fylitů, přecházejících místy v grafitické břidlice až ve fylity střídajících se se souvrstvím krystalických dolomitických vápenců. Podle  nálezů zkamenělé fauny ve vápencích bylo stáří komplexu stanoveno jako spodně ordovické ( Závěrečná zpráva z lokality Poniklá, vyhledávací průzkum suroviny Fe závod -  Dubí u Teplic ).

        Železná ruda se zde těžila od 16. století a je možné že i dříve. Největší rozkvět těžby byl v 17. a 18. stol. Horníci při těžbě často naráželi na tzv. ¨stařiny,¨ což jsou stará důlní díla, na která se už dávno zapomenulo. Právě tato okolnost nám napovídá, že těžba železných rud sahá daleko do minulosti. Rudy se dopravovaly na povrch pomocí nejjednodušších technik jako je rumpál. Těžení rud z útrob země probíhalo sázením ohně a za pomocí želízka a mlátku.

     Ruda z Poniklé se zpracovávala v Arnoštově, kde byla huť o dvou vysokých pecích.

Huť zde stávala od roku 1754 až do roku 1850, kdy byla zničena požárem.

     Ze souhrnu údajů archívních pramenů plyne, že havíři v letech 1751-1837, tj. za téměř celou dobu existence  Arnoštovské železárny, vytěžili na tzv. ponikelských horách přes 1 000 000 centýřů (1 centýř = 56.006kg - dolnorakouská váhová míra) železné rudy o obsahu 20-30% železa. Po roce 1850 těžba upadá a havíři přecházejí na hlubinnou těžbu křemičitého písku, o kterém se zmiňuji v kapitole pískovny.

     Na druhém břehu Jizery byl těžen grafit. O těchto šachtách nemáme mnoho zpráv a tato místa jsou v současné době zkoumána, proto se zde s nimi nebudeme dále zabývat.

     Fotografie – grafitový důl:

Foto: M. Hájek, V. Novák

Během roku se pořádá několik sestupů pro exkurze.

Pro zdatné jedince s neodbytným zájmem o podzemí lze domluvit sestup.

Kontakt: Václav Novák  - nejlépe e-mailem s telefonním kontaktem.

Zde je místo i pro Vaši reklamu.